Práce neuteče, protože nemá nožičky… se často říká a je na tom kus pravdy :-)
Zajímalo by mě ale, jak to dělá, že když někoho honí, tak jí najednou nožičky narostou a obují si sedmimílové boty.
Práci můžeme rozdělit z hlediska vzniku na dva typy
– externí – což je ta, kterou na mě někdo hodí - ať už jsou pohnutky jakékoli (raději nerozebírat) a
- interní, což je ta, kterou si na sebe v jakémsi záchvatu aktivity vymyslím sama.
Kdyby se má kreativita měla hodnotit mírou úkolů, kterými jsem schopná zahltit sama sebe, tak se všichni umělci mohou jít zahrabat.
Externí práce má atributy šelem kočkovitých (loví tak, že na svoji kořist číhají a v nečekaném okamžiku zaútočí). Jaká je obrana proti tomu, aby člověka nenapadl rys? Nechodit do lesa. Jaká je obrana, aby člověka nedopadla šéfka? Nechodit do práce nebo aspoň do cesty úkolovačům.
Naopak interní práce je šelma psovitá… nečíhá, jen honí, nehledá krátké cesty, protože potřebuje nahánět dlouho, aby kořist uštvala.
Prý obecně pomáhá před šelmami neutíkat a postavit se jim čelem. (Ovšem to jsou ta moudra amerických vědců z bulváru, takže opatrně.) Šelma, před kterou štvanec přestane utíkat, otočí se na ni a koukne upřeně do očí, je postavena do neobvyklé situace a pochopí, kdo je tu pánem… a začne couvat.
Tak to pozor – tady podobnost s prací a šelem končí. Práce, před kterou neutíkám, naopak zbystří a pozve kamarádky – a dokonce je v tomto ohledu docela možné, že se spojí (pro dobrou věc :-( ) klidně šelma kočkovitá s psovitou… sloni s králíky… celá živočišná říše je proti mně a pak mám mít ráda přírodu… ale to nechám na zítra.
Dnešní čísla:
teplota, tlak, rosný bod… jednoznačně jarní hodnoty… hurá!
15 km na inlinech... spíš to bylo šourem a procházkově, ale aspoň jsem si to užila venku.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Ses dobra...:), to me prace kyne pod rukama jako testo:). Jakmile zacnu neco delat, tak zjistim, ze by bylo potreba toho udelat vic, aby to melo smysl a tak dale a tak dale..:)
OdpovědětVymazatNa inlinech bych si akorat rozbil usta nerku-li hubu:) nelze nez tise obdivovat.
Evidentně si ji vytváříš hlavně sám (jako já :-))), takže je interní a pak bojuješ se šelmami psovitými a jsi štvaná zvěř. (doufám, že teď někde běháš...)
OdpovědětVymazatInliny - nezabil, kdybys jezdil mou "rychlostí" :-).
Já zase nerada běhám - mám pocit, že se na mně všechno třese, inliny jsou takové klidnější - pokud sebou nepráskneš o zem. Je tam ale hloupá závislost na povrchu a není moc hezkých neokoukaných míst, kde by se ještě dalo jezdit.
Měla jsem cukání jít na kolo - ale je nějaké prázdné a nevím, kam přede mnou chlapci ukryli pumpičku :-) tak snad zítra...