Povedený den

Úterý jako každé jiné, ale přesto den, který se povedl.
Ještě před východem slunce mě vzbudila smska (v 5.45, zatímco slunce vyšlo až v 6.26).
Na usínání pozdě, na vstávání brzo, ale přemohla jsem se a vstala. Do půl osmé jsem vyřešila spoustu pracovních restů, pak domácnostní resty (zalít, přestěhovat kytky na balkon, první pračka, uvařit oběd, pověsit, druhá pračka...).

Už v 10 jsem pelášila na brusle…
Moc jsem toho neujela (slabých 10 km) a výškový profil dneska neuvádím, neb je to rovná čára.
Ve 12 jsem se na metru sešla s Petrem (to byla ta ranní smska z vlaku na Prahu), přebrala CD se vším a s bruslema v tašce metla na přednášku. Převlékla se za dámu a odpřednášela a znovu domů.

Jenže jsem se zamyslela a tramvaj mě odvezla k Palladiu. Naproti je takový výborný turecký fastfood, takže jsem (už notně hladová) zpestřila den vynikajícím vegetariánským nášupem (lilek, rajčata, brambory, papriky okořeněné a zapečené (ale bez vajec, ne jako se to dělá v české kuchyni).

No a když už jsem tam byla, tak jsem vlezla asi do tří obchodů (primárně boty, které jsem ale nekoupila) a ulovila dva šik kousky ve slevách.

Zase jsem popojela první tramvají, ta mě hodila na Vltavskou, kde jsou takoví dva trošku jiní stánkaři… a koupila jsem mikinu, jakou jsem chtěla už loni – obyčejnou větší tyrkysovku na léto.

Doma jsem sebrala prádlo, pověsila prádlo, vyřídila pár mailů, napila se, převlíkla a šla s Evou do kina, cestou jsem zbavila domácnost nashromážděných hliníkových odpadů.

Ve výsledku si za dnešní den můžu udělat řadu čárek – jak za práci, tak pobyt venku i pohyb, za kulturu, domácnost, péči o životní prostředí i bezvýznamné + pro lepší šatník.
Prostě den jako víno, splněné veškeré radosti.