úterý 17. února 2009

Zákony přeměny

Loni jsem se dohadovala s Petrem, chemikem, který svůj rodný obor zčásti taky opustil, co je důležitější, co tu bylo dřív – jestli fyzika nebo chemie. Já jsem tvrdila, že všude kolem nás je fyzika, on že chemie…
Jako malé děti (nebo jako politici :-)) – místo abychom hledali, co nás spojuje, jsme půl dne hledali, co nás rozděluje. Jedno je ale jasné – zákony zachování a přeměny energie ctíme oba stejně.

Můžeme o nich konstatovat, že platí
- jak v krátkém, tak dlouhém období a to prakticky bez rizika,
- samozřejmě v uzavřené soustavě, ale zato libovolně velké.

Spolužák Petra ze stejné líhně - původně jaderný fyzik, mi pak (zcela bez úcty k mým snahám nacpat techniků něco z financování firem :-)), vmetl, že se mu líbí, jak se v mém oboru dá téměř cokoli zaznamenat v tabulce 2 x 2.

Dávám mu za pravdu a použiju ji i na případ zachování energie.











Ideální by bylo, kdyby se optimalizovala energetická rovnováha dlouhodobě ke spokojenosti všech lidí… jenže k tomu optimu se asi nedostaneme všichni, optimum společnosti nevzniká jen součtem optim každého jedince.
Sexisticky tvrdím, že za inovační spirálou lenosti jsou prostě chlapi… jo, ti, kteří se chlubí větším procentem objevů, jež posunuly lidstvo. Není nic nového na tom, všichni víme, že za každým pokrokem stojí nezměrná lenost, která donutila nějakého člověka (zpravidla muže), aby myslel a vymyslel „cokoli“. Každý vynález pak můžeme definovat jako udělátko, které vykoná za někoho práci. Už máme udělátka prakticky na všechny fyzické práce a tam, kde nemáme speciální stroje, máme firmy, které práci udělají za nás.

Dřív (a není to tak dávno) člověk pracoval fyzicky a poté mohl relaxovat například povídáním u šálku kávy. Dnes jsme v situaci, kdy většina společnosti odbourala fyzickou práci jak v zaměstnání, tak i mimo. Nakupovat jezdíme autem, na úklid si objednáváme firmy, na odhazování sněhu máme správce, do práce jezdíme, místo abychom chodili… no a pak utíkáme do posiloven, přírody, na kolo… abychom dohnali to, o co jsme se sami obrali… a ještě za to platíme.

Jsou i horší varianty – sedíme a pracujeme mnohem déle, nemáme čas se pravidelně najíst, vyděláváme peníze, ale už nemáme čas ani je utrácet, ani na fyzický pohyb… pak tu jsou ještě plastičtí chirurgové a farmaceutický průmysl, který nás nakrmí prvky pro aktivitu a zdraví (pro některé ještě teleshopping s řešením všech problémů – za všechny kosmodisk :-)).

Věnujeme příliš mnoho času vydělávání na věci, které jsme mohli mít zadarmo, kdybychom na ně měli čas…. je to vír, ze kterého se vymotává velmi obtížně.

Čísla v boji se slony:
Slon číslo 1: 6 stran - já vím, nic moc, ale aspoň jsem už začala porcovat.
Slon číslo 10: 5km procházka ve sněhu, z toho 2 s plnou polní (už nikdy nenakupovat do vozíku, když to mám odnést na zádech)... ale bylo nádherně - sníh křupal pod nohama a odrážel sluníčko
30 dřepů, 30 lehsedů (nějak mě bolí záda).
Polepším se.

Žádné komentáře:

Okomentovat