Relax recyklací

Včera si mi stěžoval kolega, že je nějaký přepracovaný a ptal se mě, jak realaxuju… došli jsme až k všeworkoholismu a on zmínil, že jeho tchýně relaxuje pečením dortů a že má období, kdy peče a peče a peče…. a já jsem si vzpomněla, že pro mě je skutečným relaxem vaření, když nemusím – a já nemusím skoro nikdy.
Tak jsem si dnes udělala relaxační den.

Slepé myši jsou strašně dobré jídlo, jen se po nich zaprášilo. Návod na přípravu je jednoduchý – zbylé palačinky se promazané marmeládou a srolované rozkrájí na třetiny až čtvrtiny a vyskládají na stojačku do pekáče, zalijí vajíčkem rozšlehaným v půlce šlehačky a zapečou… z pekáčku pak koukají čumáčky myší, jen je pocukrovat a slupnout.

Recept jsem četla před 25 lety a myšky jsem dělala poprvé až dneska.
Proč ta prodleva?
Jednoduché – dosud nikdy palačinky nezbyly :-))
(ani dnes ne, ale našla jsem osamělý opuštěný balíček pravých francouzských dovezených z letní dovolené – jo, byly prošlé, ale nic jim nebylo – přesto jsem je raději přepekla)

Slepé myši patří k recyklovaným jídlům (= jídlo ze zbytků jiného jídla) a ty já miluju, vlastně konkrétně jejich tvorbu.
Má v sobě víc kreativity než většina uměleckých děl.

Nejdůležitejší je držet se základních zásad recyklace:
1) je třeba vstupní jídlo zpracovat kompletně a tím se ho definitivně zbavit,
2) výstupní jídlo musí mít jiný charakter a
3) nikdo nesmí poznat původ a důvod.

Ad 3) se sice dosahuje těžko, ale už jsem se v recyklačních kuchyňských procesech zdokonalila natolik, že zvlášť při letním vaření v Kleci se mi to daří. Jsou tam optimální podmínky - 20-30 strávníků a hodně zajímavých činností – málokdo moc přemýšlí o tom, co jí a sežere se fakt všechno.

Mataska navrhovala, aby se místo mě koupil stroj, který bude mít knoflíky se všemi možnými jídly. Nahoře se do něj hodí zbytky řízků a polívky, zmáčkne se tlačítko DORT… a dole vypadne sachr. :-)

Strašně se těším na léto, a to nejen kvůli recyklačnímu relaxu :-))

Sloni:
dvě hodiny jsem žehlila a nechala na sebe mluvit nějakého chlapa německy (z CD) – už mě otravuje, chvílemi jsem měla chuť po něm nějakou košili mrsknout, taky jsem byla na delší procházce… ale zase začalo padat zvrchu něco mezi vodou a sněhem… ta nezima je snad bez konce.

ZÍTRA se musím obout do psaní!!!
(Morgen, Morgen, nur nicht Heute, sagen alle faule Leute)