Američtí vědci zjistili, že...

Tak začínají nejveselejší články na novinkách.
Přiznávám, že tuším, že veselá stupidita obsahu a závěrů těchto článečků asi nebude způsobena demencí amerických vědců, ale spíše logistickým řetězcem, kterým informace procházejí.

Jako malé děti jsme na toto téma hráli hru „tichá pošta“.
V mnohem škodolibější formě v dospělosti vítězí pod názvem „jedna paní povídala, že…“.
Na internetu v polobulvární sekci se pak jmenuje „ američtí vědci zjistili, že…“ a jsou tam mnohem veselejší výplody než seznam toho, co včera dělala která silikonka (stejně jako všichni ostatní - bulvár sice nečtu, ale vím, co tam píšou :-))))

Tak třeba včera američtí vědci zjistili, že ženy stále nevědí, zda je lepší být chytrá nebo krásná. Podle autora české verze článku vědci tak usoudili z toho, že cituji „25 procent dotázaných by raději zvítězilo v televizní reality show pro začínající modelky, než získalo Nobelovu cenu za mír“.

No tak to je bomba…
Jen nevím, která z nabízených možností má být o inteligenci a která o kráse?
A ještě by mě zajímalo – co těch 75 % procent – ty chtějí Nobelovu cenu za mír nebo jim nabídli i jiné možnosti realizace?

Zvlášť přesvědčivý je závěr, že „dnešní ženy jsou složité osobnosti - jsou zároveň altruistické i materialistické, domýšlivé i nejisté, oddané i sebestředné“. Takže suma sumárum – další výzkum, který přišel na to, že ženy jsou překvapivě různé.

Angličtí vědci také nezůstali ve výzkumech pozadu, je to neuvěřitelné, ale „Vědci University of Reading objevili, že slova I (já), we (my) a who (kdo) a číslovky 1, 2 a 3 patří mezi nejstarší slova nejen v angličtině, ale ve všech indoevropských jazycích.“ Šokující závěr – člověka prostě musí překvapit, že číslovka 1 je starší než třeba 15 :-)

Z některých výzkumů zůstává rozum stát…ještě že jsou američtí vědci dost daleko … „Odborníci ze Severozápadní univerzity v americkém státě Illinois potvrdili spojení mezi emocemi a čichem tím, že dobrovolníkům dávali elektrické šoky a zároveň je nechávali čichat nové vůně. Výsledek studie potvrzuje, že náš čichový smysl se může zostřit, když se stane něco zlého.“
No skvělé, raději se neptám, kde vzali dobrovolníky, leč útěchou mi může být obrovský statistický vzorek, který použili – celých 12 osob.

Tenhle výzkum je zvlášť objevný:
„Američtí vědci jsou přesvědčeni, že jejich výzkum jako první prokázal přímou souvislost mezi trávením času u televize a možnostmi dosažení vyššího vzdělání. Studenti, kteří si navyknou na pasivní požitky ze zábavy, jež jim nabízí televize, považují dění ve třídě za nezajímavé. Se školou proto končí dříve.“

Ještěže jsou lidi tak jednoduše strukturovaní a dají se rozdělit na dvě hromádky kouká – nekouká nebo studuje – nestuduje.
Výzkum ale má i své kritiky - prý „nevzal v úvahu možnost, že někteří mladí lidé s nerozpoznanými studijními problémy jednoduše považují za zajímavější sledovat televizní obrazovku než číst knihy“.
Nečekaně – příčina může být i důsledkem…
Nejzajímavější je, že celá akce probíhá nepřetržitě 20 let - kdo a z jakých zdrojů to financuje?

Každopádně se rozhodně mohli spojit s kolegy z Kalifornie, protože mají evidentně podobnou metodiku výzkumu nazvanou všechny lidi na dvě hromady, nikdy víc:
„Američtí vědci z kalifornské univerzity zjistili, že mozek dítěte pocházejícího z chudé rodiny jinak zpracovává informace než mozek dítěte z bohaté.“

Co další faktory? Asi nic, stačí peněženka (ale - nekřivděme autorům, připouštějí, že i další faktory by mohly působit).
I tento výzkum byl tak komplexní a rozsáhlý, že pronikl do celého světa - sledovali celých 26 dětí z různých vrstev (doufám, že vrstev bylo aspoň 30). :-))))

No nic, začíná jaro, vědci podávají žádost o granty, tak abych snad taky nějakou sesmolila.
Jen nevím, jestli existuje něco, co američtí vědci ještě nezjistili…